klára tuzarová komárková


osobní příběh

Jmenuji se Klára Tuzarová (roz. Komárková). Jsem fyzioterapeutka a troufám si říct, že je to poslání, které je obsaženo v každé minutě mého života. Obsahem mého celoživotního bádání je rovnováha. Neustále se ptám, co mi v životě chybí, co přebývá, a jak jedno s druhým vyrovnat. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se necítím dobře ve svém těle, nemohu se cítit dobře v žádné životní oblasti. Tělo prostupuje vším. Tento pocit mě kdysi dávno přivedl k běhání a lezení. Jako bonus se mi pohyb stal možností, jak se zastavit. Začala jsem vnímat, jak se pohybuji které svaly zapojuji, jak držím tělo, jak došlapuji a tak dále. Uvědomila jsem si, že je to můj způsob meditace. Pohyb přestal být pouze prostředkem ke zdravému tělu, ale nebyl svou až filosofickou hloubku. Teď hodně běhám dlouhé tratě v horách. Být několik hodin v horách sama se svými bolestmi a vnímáním došlapu je neuvěřitelně silný zážitek. Během několika běžeckých let jsem si prošla mnoho přetrénováními, bolestmi kolen, beder či ramen. A neustále hledám rovnováhu, aby se to neopakovalo.

V současné době jsou mými největšími učiteli dvě moje děti. Spolu s nimi se učím vnímavosti. A tu přenáším do běhu, kde se cíleně soustředím na určitý objekt a tím uvolňuji mysl. Věřím, že i díky tomu se mi daří se zastavit dřív, než na ně zakřičím. Tedy být si více vědomá sama sebe.

A toto hledání chci sdílet i s druhým. Baví mě být průvodcem vnímání (nejen) vlastního těla. Věřím, že pokud mu věnujeme pozornost, zůstane zdravé. Stačí pár minut denně vědomého cvičení, práce s fyzioterapeutem, meditace či čehokoliv, co nám umožní se zastavit a vnímat, jak se v těle cítíme. Od doby, kdy se soustředím na techniku běhu, běhám bez bolestí. Od doby, kdy každé ráno cvičím, cítím sílu. Od doby, kdy medituji, vnímám svoje tělo i během pracovního dne.

Vím, jak úzce u mě souvisí pocit z vlastního těla s psychikou a naopak. S klienty s kterými pracuji narážíme na podobné téma. Vždy bolesti odejdou, až když jim to dovolí. Věřím, že každá bolest souvisí s životem, který vedu, s myšlenkami, které mám a s emocemi, které cítím. Naplňuje mě, pokud na tyto souvislosti přicházím s klienty. Fyzioterapie je pro to ideální nástroj.

Během gymnázia se u mě střídaly nápady, co jít studovat. Chvíli to byl dokumentární film na FAMU, pak psychologie a nakonec jsem se odhodlala přihlásit se na 2. Lékařskou fakultu UK na obor fyzioterapie. Mimo práce s pohybem se mi na fyzioterapii líbilo, že nebudu sedět v kanceláři a budu se od rána do večera hýbat. Od začátku jsem byla přesvědčená, že chci ve fyzioterapii prosazovat psychosomatický přístup. Toho se držím dodnes. Po bakalářském studiu fyzioterapie jsem vystudovala sociální práci se zaměřením na psychoterapii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. A neustále se ptám, jak u klientů docílit práce na těle a duši zároveň. Nyní se specializuji na práci s tělem, do které přidávám práci s myslí a duší tak, jak jsem se naučila během mého studia somatického koučování a ájurvédy. Ráda se klientů ptám na to, jak se v životě mají oni, jejich duše a těla. Chodím pravidelně na odborné fyzioterapeutické kurzy, osobně rozvojové kurzy, abych se co nejlépe připravila na každou oblast práce s klientem. Pravidelně přispívám do časopisů, na webové stránky spolupracujících organizací. Snažím se tak vytvořit přístup všem k praktickým informacím o tom, jak běhat, posilovat a obecně, jak pečovat o své tělo. Zároveň tak nastiňuji, jaký mám přístup k tělu a jak s ním pracuji u sebe či u klienta.

vzdělání



praxe v oboru



kurzy



další vzdělávání a praxe